Vilém Vlk

* 1927

  • „Byl jsem večer na hlídce, samozřejmě jako v Praze je hlídka ticho. K večeru kolem šesté hodiny přišel starší pán a povídá: ‚Chlapečku, není ti zima?‘ Já klid. ‚Ty nemluvíš?‘ Já klid. ‚Jak je to možné? A tady musíš stát?‘ Já zase klid. Najednou sáhl do kapsy a dal mi korunu, já jsem nechtěl. ‚Vezmi si, to je zvlášť pěkná koruna a vzácná!‘ Tak jsem si ji vzal, odešel. Zpovzdálí to pozoroval bratr Arnošt Kubínský a říkal: ‚Bratře, dobře ses zachoval, jestlipak víš, kdo to byl?‘ ‚Nevím.‘ ‚To byl básník Petr Bezruč!‘“

  • „My jsme za války pomalu neměli co jíst. Matka vdova, živila se jenom šitím. My jsme byly čtyři děti, ještě její matka. A brácha, sobota – ruksak, brambory, chleba a chodil na Chladnou Vodu, tam to nechávali a v noci si tam přišli partyzáni. Takže my jsme byli ochuzeni o jídlo, my jsme měli hlad, trpěli jsme a naši skauti – nejstarší brácha ještě s kamarády, s tím Vašíčkem a ještě s Lichnovským... Takoví stateční to byli kluci.“

  • „My jsme měli improvizovaný skautský tábor na kraji parku, jak je místecká (frýdecká, pozn. aut.) pošta, tak na kraji parku. Měli jsme tam stany. Dokonce nejstarší roveři měli v koruně stromů udělanou pěknou chýši.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Palkovice, 06.06.2012

    (audio)
    délka: 03:35:43
    nahrávka pořízena v rámci projektu Skautské století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Roku 1935 jsem se jako vlče setkal s básníkem Petrem Bezručem

Vilém Vlk-Maugli jako předválečné vlče
Vilém Vlk-Maugli jako předválečné vlče
zdroj: skautské fotoalbum Viléma Vlka

Vilém Vlk, skautskou přezdívkou Mauglí, se narodil 1. března 1927 do rodiny technického úředníka-kresliče. Dětství prožil v Karlově Huti, kde s rodinou bydleli v dělnické kolonii. Otec zemřel v roce 1933. V listopadu 1934 vstoupil Vilém Vlk do 1. skautského oddílu Karlova Huť, později byl členem 1. vlčácké smečky Karlovy Huti. Za války se jeho bratr podílel na dopravě potravin pro partyzány na Chladnou Vodu. Do roku 1941 studoval na gymnáziu v Místku, po jeho uzavření přešel na tkalcovskou školu v Prostějově. Za války byl totálně nasazen v okolí Frýdku a Místku. Po válce Vilém Vlk vedl 20. smečku vlčat Karlova Huť a složil vůdcovskou zkoušku. Později se stal vůdcem místního skautského střediska. Během své prezenční vojenské služby byl vybrán na aspirantskou důstojnickou školu v Hodoníně, ze které ho brzy vyloučili pro jeho skautské přesvědčení. V roce 1951 začal pracovat v podniku Slezan a v roce 1952 se oženil. S manželkou Zdeňkou vychovali dvě dcery. Dodnes je Vilém Vlk činný v celé řadě spolků, například v Klubu filmových amatérů, a podílí se na vydávání brožurek v edicích Beskydské monografie a Bezručovské monografie.