Karel Jersák

* 1924  †︎ 2019

  • „Ve čtyřicátém to připravovali. V jednačtyřicátém po Novým roce už to bylo jistý, že se budeme muset vystěhovat. My jsme se odsud stěhovali myslím v červnu. To bylo na dvě etapy a všichni měli výpověď do protektorátu. I my, ale tatínek v první válce se dostal do zajetí, tak se naučil trochu německy a domluvil se. Tak on to umluvil na úřadech, že v protektorátu nemáme nikde bydlení a že se zatím nastěhujeme do Zábřeha k příbuzným a to ,zatím' bylo do konce války.“

  • „Můj bratr byl kazatelem. Toho komunisti taky strašně poškodili. Protože neměli žádnej důvod ho zavřít a u soudu řekli, že možná nevědomky byl do něčeho zatažen. To byl rozsudek. A za to mu pokazili rozum. On byl půl roku v psychiatrické léčebně. Po půl roce mohl být propuštěn, ale nebyl schopen přelíčení, protože ho připravili o rozum. Měl potom ještě deset roků tyhle následky, jak se vrátili domů.“

  • „Náš kazatel Pospíšil, jeho syn a vnuk je tady kazatelem. Jeho zavřeli, důvod měli proto, že známým do Polska napsal, aby se sem přistěhovali, že v Šumperku... Zelowáci byli většinou tkalci. Někteří továrníci a někteří měli doma stavy a různě vyráběli, přivydělávali v hospodářství. On napsal, že je tady několik textilních továren. To znamená, že mají možnost zaměstnání. Aby je získal, aby přijeli sem. Oni to udělali jako špionáž. Že prozrazuje do ciziny, jaký jsou tu továrny.“

  • „Poláci po válce byli strašně... jako banditi. Mýho strýce skoro zabili. Prostě chtěli získat majetek po nich a věděli, že oni uvažujou o tom, že se odstěhujou. A strýce tak zmlátili, že ho nemohli vzkřísit. Nějakej Haizler se jmenoval. To byl švagr maminky.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Vikýřovice, 23.08.2012

    (audio)
    délka: 02:48:11
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Chodili mezi nás i nebaptisté, protože tady nic českého nebylo

Karel Jersák v roce 1941
Karel Jersák v roce 1941
zdroj: archiv pamětníka

Karel Jersák se narodil v roce 1924 v obci Nowa Wole v blízkosti Zelowa v Polsku. Je potomkem pobělohorských emigrantů, kteří se v okolí Zelowa usadili na počátku 19. století. Patří k nemalé části těchto Čechů, kteří v devadesátých letech 19. století přijali za svou baptistickou církev. Po vzniku Československa se část exulantů vrátila do země svých předků. Mezi nimi i Jirsákovi, kteří se společně s dalšími rodinami v roce 1925 usadili v německé obci Vikýřovice (něm. Weikersdorf). Tam si vlastními silami vystavěli baptistickou kazatelnu, která se za první republiky stala centrem českého živlu v obci a okolí. Za války byla většina baptistických rodin vysídlena do vnitrozemí. Místní kazatel Teofil Malý zahynul v Osvětimi. Jersákovi žili od roku 1941 až do konce války u příbuzných v Zábřehu. Za komunismu bylo celé společenství pod bedlivým dozorem církevních tajemníků. V únoru 1955 byl zatčen místní kazatel Vilém Pospíšil, který byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na tři a půl roku vězení a byla mu zkonfiskována třetina majetku. Zatčen a odsouzen byl také bratr pamětníka Vilém, který dělal kazatele v Kroměříži. I v této těžké době se Karel Jersák zapojil do života sboru. Byl jedním ze státem schválených laických kazatelů, předsedou sboru a vedl nedělní školu. Vzpomíná, že každou změnu nebo hosta musel hlásit církevnímu tajemníkovi. I když se v těchto funkcích nedostal do větších problémů, vždycky byl život s vírou za komunismu problém a rodina zažila nemálo ponížení ze strany režimu. Dcera Jarmila s rodinou nakonec raději emigrovala do Kanady. Dnes Karel Jersák žije s manželkou stále ve Vikýřovicích a stejně jako celý život se aktivně účastní života místního baptistického sboru. Karel Jersák zemřel 15. července roku 2019.