Mgr. Jeanette Macháčková

* 1967

Video Player is loading.
Current Time 0:00
/
Duration 0:00
Loaded: 0%
Progress: 0%
Stream Type LIVE
Remaining Time -0:00
 
1x
  • „No a pak přišel rok 55, 56, co vím z vykládání, a situace byla taková, že museli dobrovolně odevzdat tuto živnost, takže jim ze dne na den přestala říkat pane, a oni se tak stali zaměstnanci ve svojí firmě. Údajně jim teda zaplatili za to vybavení, protože tam byly drahé ty přístroje sušicí a to vybavení, takže dostali nějaké peníze. Ale v závislosti na tom nějak během týdne, čtrnácti dnů, přišla měnová reforma, ty peníze padly úplně a jim vlastně z celoživotní práce zůstalo několik tisícovek na stole.“

  • „Moje babička byla dáma, za první republiky. To opravdu ty fotky – načesaná, lodičky, kostýmky – z tohoto pohledu neuvěřitelný úpadek. Ale babička byla strašně fajn člověk. Opravdu, pro mě asi tím, že jsem neměla otce, neměla jsem sourozence, děda mi umřel, tak ona naštěstí žila poměrně dlouho. To je pro mě jeden ze zásadních lidí v mém životě. U ní jsem šila. Ona mě naučila šít na šicím stroji, šlapacím, k ní jsem chodila a šila jsem si tam ty věci a ona mi s tím pomáhala. Když jsem se jí třeba jakoby s něčím svěřila, tak mi říkala: ‚Nezáviď někomu, že má dva kabáty. Buď ráda, že máš aspoň jeden, protože někdo nemá ani to.‘“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Brno, 10.04.2025

    (audio)
    délka: 01:52:41
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Během týdne se celá republika obrátila vzhůru nohama

Jeanette Macháčková v druhé polovině 80. let
Jeanette Macháčková v druhé polovině 80. let
zdroj: archiv pamětnice

Jeanette Macháčková se narodila 24. prosince 1967 v Brně Janě Doležalové (později provdané Rádlerové). Svého biologického otce Júliuse Antoše nikdy nepoznala, většinu života ji vychovávala matka, pracující v PBH (podnik bytového hospodářství), s babičkou Marií Povolnou. Ta vlastnila za první republiky kadeřnický salon, díky kterému navázala spoustu známostí, mimo jiné například s Boženou Skácelovou, manželkou básníka Jana Skácela. Jeanette Macháčková jako dítě básníkův byt často navštěvovala, a byla tak svědkem setkávání umělců, plného otevřených debat. Po přestěhování do Černých Polích byla sousedkou velitele výsadku Wolfram, Josefa Otiska, kterému s matkou pomáhaly s každodenními činnostmi. S režimem ani přes tyto kontakty kolize neměla, dokonce působila jako vedoucí na dětských táborech. Mezi lety 1986 až 1991 studovala na přírodovědecké fakultě UJEP v Brně. V listopadu 1989 se jako studentka vysoké školy bez váhání zapojila do událostí sametové revoluce a v brněnských továrnách (Zetor, Zbrojovka) se účastnila agitací s cílem přesvědčit tamější zaměstnance, aby se ke studentům připojili. Po sametové revoluci si s prvním manželem založili živnost a vydělávali na opravách bytů, po deseti letech se ovšem vrátila k práci s dětmi ve školství. V době rozhovoru byla Jeanette Macháčková ředitelkou ZŠ Krásného v Brně-Židenicích.