Vysídlení jsem nebral tak tragicky
Franz Konrad se narodil 3. září 1934 v obci Dlouhá Loučka u Moravské Třebové v německém jazykovém ostrově. Rodiče sedláci vlastnili větší hospodářství, na kterém Franz se sestrou pomáhali. Po záboru Sudet v roce 1938 připadla obec německé říši. Hranice s protektorátem byla nedaleko a na české straně se nacházela i část pozemků rodiny Konradových. V té době do Sudet občas pašovali drobné nedostatkové zboží. Z války si Franz Konrad pamatuje hlavně na vpád Sovětů do jejich domu a odvedení otce směrem na východ. Otci, který kvůli pokročilému věku nenarukoval, se podařilo Sovětům utéct a vrátit se k rodině. V září 1945 pamětník do školy nenastoupil, protože neuměl česky. V květnu 1946 došlo k zabrání jejich statku a celá rodina byla odsunuta. Ve stejném transportu jako oni jela hospodyně místního českého komisaře – partyzána, který ji po narození dítěte ihned poslal do Německa. Po zastávce v neutěšeném táboře ve Svitavách pokračovali dál až k Forchheimu, kde se rodina usadila. Rodiče dostali od státu hmotné vyrovnání ve formě stavební parcely. Franz se vyučil tkalcem, ale většinu času pracoval v továrně na letadlová kuličková ložiska. Celý život se věnoval činnosti ve spolcích a o svých kořenech vypráví vnoučatům s hrdostí, ale bez známky hořkosti.