Stanislav Hochman

* 1925

  • „Proti nacistům jsme byli zaměření jasně všichni.“ Tazatel: „Takže Vy jste mu hned řekl, že do toho jdete s ním?“ - „Jasně.“ Tazatel: „A co pak následovalo? Chodili jste na nějaké schůzky?“ - „Chodívali jsme na různé schůzky i u Doležalů nebo v Jakubově na plovárně, tam jsme se taky scházeli. Ještě s Janoštíkem (vedoucí skupiny). Taky jsme dělali tu akci, to se tenkrát dělalo kvůli Rusům, aby nebyl nikde líh, aby nedělali ostudu, tak jsme jednu noc šli vypustit lihovar v Lesonicích.“

  • „Přikryl ano, ten tam hodně intervenoval, bývalý ředitel našeho družstva, a bylo jich víc. Na tom esesákovi si vynutili příslib, že s námi nic neudělají, když město nechá odejít jeho armádu bez jakýchkoli problémů, bez jakýchkoli potíží. Na tom byl závislý nás život. Kdyby se tam vyskytly nějaké problémy, tak by nás odstřelili. Budějovičtí zachovali chladnou hlavu a Němci odtáhli. A ráno nás tam přišli vysvobodit.“

  • „V tom lágru nás bylo okolo tisícovky, na té Barboře. Na šichtu nás chodilo tak čtyři sta, tam jsme se museli držet, jak se říkalo, zahákovaní v pěticích. A na tu šachtu vedl koridor vysypaný pískem, třímetrový dráty vysoký. A za tím zase, za námi, za tím štrúdlem a zvenku šli ozbrojení bachaři.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    v Třebíči, u pamětníka, 31.07.2010

    (audio)
    délka: 01:14:57
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Být zásadový, žádný kam vítr, tam plášť. Když má člověk zásady, tak má být aspoň na co hrdý

Stanislav Hochman
Stanislav Hochman
zdroj: Pamět národa - Archiv

Stanislav Hochman se narodil 11. dubna 1925 v Jakubově na Třebíčsku. Rodiče vlastnili hospodářství, na kterém vyrůstal spolu s bratrem. Po obecné škole studoval na gymnáziu. Na začátku roku 1945 se stal členem odbojové skupiny Jánošík, která operovala v okolí Moravských Budějovic. Při odjezdu německých vojsk byla celá skupina zajata a jen díky příslibu občanů Moravských Budějovic, že vojáci budou moci opustit bez boje město, přežili a Němci je nepopravili. Činnost skupiny skončila s osvobozením. Poslední akcí bylo preventivní vypuštění lihovaru před blížící se Rudou armádou. Po válce se S. Hochman dálkově studoval vysokou školu ekonomickou. Pracoval v hospodářském družstvu v Jemnici. V roce 1951 byl neoprávněně zatčen, tři týdny po svatbě. Z pětiletého trestu si odseděl tři a půl roku. Prošel vězeními a lágry v Praze na Pankráci, na Kladně v dole Mayrau, v Horním Slavkově v dole Barbora a v Trutnově. Odtud byl propuštěn. Pracoval na doporučenku na výstavbě Havířova. Následně se vrátil do rodného kraje, kde pracoval jako závozník a soustružník. Přestěhoval se do Třebíče, kde bydlí dodnes. V roce 1968 byl rehabilitován.