Daniel Feal Limonta

* 1970

  • „Od vlády se mi nedostalo žádné pomoci. Nikdo u mě nikdy nezaklepal, aby řekl: ‚Jsi válečný hrdina od Cuito Cuanavale a na, tady máš bicykl třeba. Nikdy mi nezazvonil telefon, nikdo nikdy nepřišel ke mně domů ani nic podobného. Tak jsem se zařídil sám, v rámci klubu bojovníků. Když přišlo Zvláštní období, vystoupil jsem i ze Svazu komunistické mládeže a z ostatních organizací, protože nikdy nepřišli, aby mi řekli: ‚Hele, ty jsi ten hrdina od Cuito Cuanavale a dáme ti… Prostě něco.‘ Nemám zájem o materiální věci. I kdyby mi dali jen obyčejný diplom, sakra…“

  • „Tam, kam jsem [v Angole] dorazil, tomu říkali Zóna strachu. Bylo to tam samý moždíř [těžká dělostřelecká zbrañ], co dva tři dny pozemní útok, výbuchy bomb… Přilétaly tam helikoptéry… Já měl na starosti logistiku bitvy o Cuito Cuanavale, všechny ty raněné a mrtvé… Bomby vybuchovaly bez přestání. Víš ty vůbec, co je válka zač?”

  • Celé nahrávky
Celé nahrávky sú k dispozícii iba pre prihlásených užívateľov.

AI asistent Memory of Nations
Prebáda tisíce príbehov pamätníkov

Objavte nový spôsob, ako používať Archív Memory of Nations. Pýtajte sa na témy, udalosti, miesta alebo skúsenosti, ktoré vás zaujímajú. AI asistent prehľadáva prepisy rozhovorov s viac ako 30 000 hodín nahrávok rozhovorov a vyhľadáva relevantné spomienky naprieč archívom. Nemusíte poznať meno pamätníka ani vedieť, kde hľadať. Stačí položiť otázku vlastnými slovami.

Položte otázku
beta

Nikdy u mě nezaklepali, aby mi řekli: ‚Jsi válečný hrdina z Cuito Cuanavale a tumáš aspoň diplom‘, sakra.

Feal Limonta Daniel, 2021
Feal Limonta Daniel, 2021
zdroj: Post Bellum

Daniel Feal Limonta se narodil roku 1970 na Kubě a v současné době žije v Santa Bárbaře, provincie Santiago de Cuba. Když Daniel dospěl do věku povinné vojenské služby, probíhala právě válka v Angole, ve které byla Kuba zapojena mezi lety 1975-1991, v rámci tzv. Operace Šarlota. Daniel dostal tehdy na výběr – tři roky na vojně na Kubě anebo dva roky v Angole. Daniel si vybral Angolu, kde strávil dva roky a čtyři měsíce svého života v letech 1987-1989. Po návratu na Kubu, tehdy již jako válečný hrdina z bitvy o Cuito Cuanavale a držitel několika vojenských medailí, však ze strany kubánské vlády neobdržel pražádnou podporu, ať už materiální, psychologickou či emocionální. Do dnešního dne se snaží prosadit svá práva jako válečný hrdina a je součástí kubánské asociace veteránů angolské války.