Souznění v dialogu je základní hybnou silou v režimech jako je ten kubánský
Stáhnout obrázek
Luz Escobar vyrůstala na Kubě v prostředí, kde se běžný rodinný život neustále střetával s tlakem systému. Už od dětství byla svědkem obtěžování svého otce, také novináře, ze strany Státní bezpečnosti. Zároveň zažívala přísnou kontrolu ve školách. Tyto zkušenosti v ní brzy vypěstovaly kritický pohled na režim. Situace se výrazně zhoršila, když začala pracovat jako novinářka v nezávislém médiu 14ymedio. Stala se přímým terčem Státní bezpečnosti. Čelila výslechům, nepřetržitému sledování i zákazům vycestování. Výhrůžky mířily také na její rodinu, především na její dcery. Dlouhodobý tlak ji nakonec přiměl k odchodu do exilu. Zpočátku pro ni exil znamenal úlevu od pronásledování. Postupně se však proměnil v bolestnou zkušenost plnou stesku a vzdálenosti od rodiny i od Kuby. Současnou situaci v zemi popisuje jako chaotickou a poznamenanou represí a beznadějí, zejména po protestech z 11. července. Budoucnost Kuby vnímá jako nejistou. Mladé Kubánce vyzývá k jednotě a společnému postupu, který považuje za nejúčinnější způsob, jak čelit útlaku.