„Před hranicemi byla polská vesnice Zyndranowá. Tam jsem natáčel auto, prasklo v klice a já jsem si zlomil ruku. Ulomil jsem si to tady na zápěstí. Tak jsem potom řídil levou rukou. Měli jsme na tom autě sto nábojů, dvě obsluhy a dva minomety. Pak už se s tou rukou trochu nechalo [hýbat].“
„Byl jsem v armádě a potom jsme se stěhovali z Rovna na Boratín. To bylo vedle Lucka. A tam jsme u Torčína byli na ostré střelbě. Na frontě už. Já jsem dělal jako spojku, byl jsem na SV s pozorovatelnou. Byl jsem v civilu, samopal na krku a až prvního května jsme teprve [jediní] dva z celého oddílu dostali uniformu. Jen dva jsme dostali uniformu. Potom [jsme jeli] z toho Boratína do Kiverec.“
„[Dojeli jsme] ke Krosnu, k Machnówce, k Wrocance a tam už jsem jezdil autem. Měl jsem ruského gazika. V Machnówce jsem dostal zásah pod předek auta a gazik odešel. Já jsem byl schovaný mezi zadními koly, jak byly ty střely [,abych se jim vyhnul]. Za mnou stál kamarád, měl studebakera, a kdyby byl zůstal ve strouze, jak tam ležel [,tak by přežil], ale on se chtěl dostat ze strouhy do baráku a padl. Auto tam zůstalo a já jsem tam také zůstal. Naše minometka odjela. U toho auta [studebakera] bylo špatné kolo.“
Celé nahrávky sú k dispozícii iba pre prihlásených užívateľov.
AI asistent Memory of Nations Prebáda tisíce príbehov pamätníkov
Objavte nový spôsob, ako používať Archív Memory of Nations. Pýtajte sa na témy, udalosti, miesta alebo skúsenosti, ktoré vás zaujímajú. AI asistent prehľadáva prepisy rozhovorov s viac ako 30 000 hodín nahrávok rozhovorov a vyhľadáva relevantné spomienky naprieč archívom. Nemusíte poznať meno pamätníka ani vedieť, kde hľadať. Stačí položiť otázku vlastnými slovami.
Miroslav Bernat se narodil 15. února 1924 v obci Teremno u Lucka na Volyni v tehdejším meziválečném Polsku. Na Volyni prožil sovětskou (1939–1941) i nacistickou (1941–1944) okupaci a v období sovětského režimu dostudoval obecnou školu a vyučil se na mechanika. Poté pracoval u německé organizace Todt a ve firmě Stickel. Dne 23. března 1944 vstoupil do tvořícího se 1. československého armádního sboru a první bojovou zkušenost prodělal v Torčíně nedaleko Lucka, kde sloužil jako spojka. Následně byl zařazen jako řidič do minometné roty 1. brigády a absolvoval výcvik v Besarábii. Své první bojové nasazení v 1. brigádě absolvoval při obklíčení v Machnówce. U Zyndranowé si nešťastnou náhodou poranil zápěstí, což mu na určitou dobu zkomplikovalo jeho službu řidiče. Poté prošel Karpatsko-dukelskou operací a dalšími osvobozovacími boji na území Československa. U Okoličné dostal oboustranný zápal plic. Léčení prodělal v nemocnici v Popradu a po vyléčení byl poslán do náhradního pluku v Košicích, odkud následně odjel do rodného Teremna. O dva roky později, dne 12. února 1947, přijel v rámci reemigrační akce do Československa a usadil se v Libočanech u Žatce v původním německém domě. V roce 1949 se odstěhoval do Volevčic u Mostu, kde pracoval ve Státním statku a následně v elektrárně v Počeradech. V době natáčení (2020) žil v obci Volevčice u Mostu. Miroslav Bernat zemřel 6. srpna 2024 ve věku sta let.
