Marta Kottová

Marta Kottová

Marta Kottová

Marta Kottová

s perníkovou chaloupkou, kterou každé Vánoce pekla moje babička, foceno zřejmě o mých čtvrtých narozeninách v lednu 1971 (tento motiv se v albu, které mi celé dětství vytvářel můj táta, poměrně často opakuje)

With a gingerbread house, which my granny used to baked each winter; photo taken following my fourth birthday in January 1971 (the motive repeats in the album, which my dad was created all through my childhood)

"konec prázdnin, to je neštěstí" – tak pojmenoval tento snímek můj táta, který ho pořídil v létě 1970, tedy v době, kdy jsem ještě zdaleka nepodléhal školní docházce, tak nevím, co mě tak zasmušilo

"End of holidays, what a misery" – that is how my dad called the pic he took in the summer of 1970, which was the time, when I did not go to school yet, so I actually don’t know what made me feel so sad

krásné časy na sníh bohatých zim, kdy jsem se učil lyžovat v Krkonoších (v Rokytnici nad Jizerou, kde jsme měli chatu) – foceno na konci roku 1973; povšimněte si vázání, se kterým jsem později závodil i při svém prvním okresním přeboru v běhu na lyžích

Lovely time of snowy winters, when I used to teach skiing in the Riesenbirge (in Rokytnice nad Jizerou, where we had out cottage) – photo taken at the end of 1973; please notice the type of bonding, which I later used also during my first regional cross-c

a to už mám opravdové běžky - na startu "memoriálu kapt. Jaroše", který každoročně v březnu v okolí chaty "Erlebaška" v Rokytnici nad Jizerou pořádal oddíl lyžování TJ Autoškoda MB, snímek z roku 1981

Here I already had real cross-country skies – at a start of the "Memorial of cpt. Jaroš", which is an annual race in the area of the cottage "Erlebaška" in Rokytnice nad Jizerou organised by the skying club of TJ Autoškoda MB, an image taken in 1981

čtenář - více asi dodávat netřeba, každý, kdo mě zná, ví, že to je pro mě velmi charakteristické (odhadoval bych, že mám v ruce nějakou encyklopedii), snímek z roku 1986

A reader, probably no need to add more, as anyone who knows me just figures that is rather characteristic for me (I guess I got an encyclopedia in my hand); an image taken in 1986.

to je moje portrétní fotografie z patnácti let, kterou jsem používal na různé průkazy a mimo jiné jsem ji měl i na svém prvním občanském průkazu (vydán roku 1982)

That is my portrait photo taken at the age of fifteen, which I used for various IDs and even in my first civil identification card (issued in 1982)

fotografie z léta 1989, kdy jsem byl s kamarády v Rumunsku v Transylvánii, kde jsme přecházeli pohoří Fagaraš; tu čepici se štítkem jsem tenkrát skoro neodkládal, byla sice "nádražácká", ale já jsem ji nosil jako náhradu "masaryčky", TGM jsem obdivoval

A photo from the summer 1989 I spent with my friends in the Romanian Transylvania, where we crossed the mountains of Fagaraš; I almost did not take off the hat with a peak although it was a railway sort of hat, but I wore it instead of the one T. G. Masar

fotografie pořízená v mnichovohradišťském ateliéru pana Václava Vopata na maturitní tablo, rok 1985 (pan fotograf, resp. jeho syn dodnes pokračují ve své živnosti a shodou okolností fotili i na maturitním plese mojí dcery v roce 2015)

A photo made in an atelier of Václav Vopata for the graduation tablo in 1985 (a son of the photographer have been running the atelier until today and accidently they were taking pictures at the graduation ball of my daughter in 2015)

takhle jsem tančil se svou spolužačkou Janou Holubcovou na maturitním plese Gymnázia v Mnichově Hradišti v roce 1985

Here I was dancing with my class mate, Jana Holubcová, at the graduation ball of the gymnasium in Mnichovo Hradiště in 1985

stylizovaný snímek pořízený během silvestrovské noci 1989/90 ve VŠ-klubu na kolejích PedF v Ústí nad Labem svědčící ještě poměrně decentně o bujaré atmosféře, která tam panovala, aneb slavit jsme vždycky uměli hezky

A styled image taken during the Silvester night 1989/90 in the high-school club in a college of the Faculty of Pedagogics in Ústí nad Labem witnessing a rather decently wild atmosphere there, as we could always celebrate well

1990, jeden z ústeckých happeningů, průvod z Mírového náměstí do Činoherního studia, Karel Tománek je ten, co leží v rakvi, kterou nesou tehdejší herci ČS, já jdu s pochodní vlevo