Když zatkli strýce Rudolfa Syrovátku, zbraně jsme ukryli u dalšího příbuzného
Stáhnout obrázek
Ivo Výborný se narodil 4. října 1925 v Praze. Otec pracoval jako disponent Družstva hospodářských lihovarů, matka byla v domácnosti. Po rozvodu rodičů a matčině předčasné smrti vyrůstal Ivo u babičky, jejíž syn, Ivův strýc Rudolf Syrovátka, se za druhé světové války aktivně zapojil do protinacistického odboje a byl nacisty pronásledován. Po maturitě na dejvickém gymnáziu nastoupil Ivo Výborný na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a v roce 1952 promoval na doktora práv. Do zaměstnání nastoupil v právním oddělení národního podniku Stavomontáž Praha a působil zde jako úředník do října 1952, kdy narukoval na vojnu v Bruntále. Již krátce po únoru 1948 se zapojil do činnosti protikomunistické skupiny, kterou založil a vedl jeho strýc Rudolf Syrovátka. Skupina se snažila získávat tajné informace pro zahraniční zpravodajské služby, které měly být zasílány prostřednictvím agentů (mj. i dvojitého agenta majora Jaromíra Nechanského). Ivo Výborný u sebe některé tyto zprávy ukrýval a od konce roku 1948 fungoval i jako spojka mezi strýcem a dalšími osobami. Tajné zprávy předával až do října roku 1949, kdy byl Rudolf Syrovátka v souvislosti s případem majora Nechanského zatčen a v roce 1950 odsouzen Státním soudem v Praze k patnácti letům odnětí svobody. Po strýcově zatčení navíc ukryl Ivo Výborný s dalšími členy skupiny zbraně u jednoho příbuzného. Zatčen byl až v únoru 1954, během vojenské služby. Vyšetřován byl nejdříve v Ruzyni, poté byl vězněn na Pankráci. Zde se také v létě roku 1954 uskutečnil proces se skupinou Rudolf Syrovátka a spol.: Syrovátka byl podruhé odsouzen, tentokrát na doživotí, Ivo Výborný byl pro trestný čin velezrady odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Výborný byl nejdříve vězněn na Jáchymovsku ve Vykmanově, pak jej přemístili na lágr Ležnice na Hornoslavkovsku. Se svým strýcem se setkal v dalším jáchymovském táboře Rovnost, kde byl díky strýcovým stykům přeřazen na práci v opravně důlních vozíků. V pracovních táborech strávil tři a půl roku, propuštěn byl podmíněně v roce 1957. Po propuštění pracoval nejdříve jako závozník v podniku automobilové dopravy ČSAD, pak až do důchodu jako finanční kontrolor. Jeho strýc Rudolf Syrovátka byl propuštěn na svobodu po 14,5 roku vězení.