Uprchli jsme z vazební cely v roce 1950, chtěli jsme na Západ
Stáhnout obrázek
Miloš Viehmann se narodil 19. srpna 1929 v Praze. Otec byl vysokým státním úředníkem na Zemském úřadě, matka brzy zemřela. Otec se podruhé oženil, z tohoto svazku měl Miloš Viehmann nevlastní sestru. V Praze zažil příjezd Němců v roce 1939, atmosféru heydrichiády, i povstání a osvobození města Rudou armádou. Tehdy už studoval na klasickém gymnáziu v Londýnské ulici, avšak v roce 1946 se kvůli otcovu služebnímu přeložení rodina přestěhovala do Chomutova, kde v květnu 1948 Miloš maturoval. Ve studiu pokračoval na vysoké škole chemicko-technologické v Praze. O rok později se odmítl podrobit politickým prověrkám a ze studií byl vyloučen. Odešel na Jáchymovsko a v pozici geologa a kresliče pracoval v uranových dolech. Zažil tam ještě německé válečné zajatce i příchod prvních politických vězňů. Pod dojmem zhoršujících se společenských poměrů i politických procesů se Viehmann spolu s dvěma kamarády rozhodl k emigraci. Od života na Západě očekával svobodu a možnost dostudovat vysokou školu. S kamarády v roce 1950 vyrazili přes východní Německo, jejich cílem byl Západní Berlín. V sovětské okupační zóně však byli zadrženi a předáni československé Státní bezpečnosti. V průběhu brutálně vedeného vyšetřování, kdy je obviňovali z úmyslu vyzradit informace o jáchymovských dolech západním rozvědkám, se Viehmannovi a Josefu Chramostovi podařilo z vazební cely s velkým rizikem i odvahou uprchnout. Okamžitě zamířili k Chebu, kde hodlali překročit státní hranice. Vysíleni náročným útěkem se ukryli do starého včelína kousek od hranic, aby nabrali síly. Na základě hlášení majitele včelína ale byli brzy zatčeni a eskortováni zpět do Jáchymova. Zda zažili bití i delší pobyt v podzemní ledové temnici. Nakonec byli převezeni do pankrácké věznice, kde je 13. září 1950 Státní soud v Praze odsoudil za velezradu a vyzvědačství. Miloš Viehmann dostal 18 let těžkého žaláře. Po odsouzení přišel o zaměstnání i jeho otec, sestře bylo dlouhá léta znemožňováno studium vysoké školy. Trest nastoupil ve věznici na Borech u Plzně, kde dral peří. Pak se v Pardubicích manuálně podílel na dokončování tamní ženské věznice, zednické práce prováděl i ve vězení v Kutné Hoře. Posléze skončil na těžbě uranu v jáchymovských táborech Nikolaj a Mariánská. V táboře Nikolaj zažil útěk deseti vězňů. Miloš Viehmann byl na svobodu propuštěn v rámci květnové amnestie v roce 1960. Chvíli se živil jako havíř v uhelných dolech na Chomutovsku, potom manuálně pracoval na melioracích, až se dlouhodobě uchytil u geologického průzkumu. Po celou dobu komunismu ho StB čas od času kontrolovala prostřednictvím zaměstnavatelů. Jeho vzpomínky vyšly knižně v roce 2021 po titulem Hlavně nevyslovit Jáchymov.
