V roce 1978 mě lživě obvinili z držení drog, dostal jsem 2 roky nepodmíněně

Stáhnout obrázek
Jiří Vaněk se narodil 4. ledna 1954 v České Lípě, vyrůstal v Liberci. Otec byl členem KSČ a náčelníkem kriminálky v Jablonci, matka úřednicí, brzy však zemřela. Jiří Vaněk měl tři vlastní a dva nevlastní sourozence, neboť otec se opět oženil. Po základní škole se vyučil elektrikářem u Tesly Liberec. Kvůli neshodám s otcem nosil dlouhé vlasy, zajímal se o západní rockovou hudbu a měl nekonformní názory na komunistický režim. První problémy s policií si vysloužil kvůli dlouhým vlasům, když byl příslušníky Veřejné bezpečnosti ještě jako nezletilý zbit pendrekem. Zažaloval je, avšak na základě nepravdivých svědeckých výpovědí byl podmíněně odsouzen za napadení veřejného činitele. Po dosažení plnoletosti odešel z domova a pracoval jako elektrikář u Technických služeb Liberec, později u OPBH Praha. Kvůli předstíraným psychickým problémům nemusel na vojnu a mohl se zapojit do činnosti severočeského undergroundu. Jezdil na ilegální koncerty a víkendová setkání po venkovských barácích, rozšiřoval samizdat, seznámil se i s pražskými disidenty a hudebníky z kapel Plastic People of the Universe nebo DG 307. Spolu s bratrem Jaroslavem si v roce 1976 pořídili dům na okraji Jablonce, kde se pořádaly různé neformální kulturní akce. Policie jejich aktivity sledovala, návštěvníky pravidelně podrobovala perlustraci, někdy je i fyzicky napadala nebo odvážela bez jakýchkoliv prostředků do okolních lesů. V roce 1977 Jiří Vaněk podepsal Chartu 77, sbíral další podpisy a zapojil se i do šíření dokumentů Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných. Reakce Státní bezpečnosti následovala záhy v podobě množství výslechů, spojených s bitím či s vyhrožováním, kontrolami na pracovišti i v místě bydliště. V roce 1978 byl zatčen a lživě obviněn z držení omamných látek. Po jedenáctiměsíční vazbě byl spolu s bratrem Jaroslavem a s kamarádem Ivanem Duchoněm 16. října 1979 odsouzen Okresním soudem v Jablonci k nepodmíněnému trestu v délce čtyř a půl roku, po odvolání mu sazbu snížili na dva roky. Výkon trestu prodělal v táboře Bělušice, kde nejprve podbíjel koleje, poté pracoval jako elektrikář v panelárně. Během trestu přišel z rozhodnutí státní moci o dům v Jablonci i o svůj pražský byt. Po návratu z vězení se znovu zapojil do činnosti undergroundu, byť zůstával pod pravidelným dohledem Státní bezpečnosti. Po roce 1989 Jiří Vaněk vykonával profesi elektrikáře až do doby, kdy odešel do penze. Byl oceněn jako účastník protikomunistického odboje.