Vladimír Ulrich

* 1939

  • „Měl jsem jít dělat ředitele do cukrovaru do Modřan, to byl taky velký cukrovar, taky rafinerie. No ale tam mě prověřovali, jestli jsem politicky správně. A protože se báli, já jsem měl docela… docela jsem na tu technologii v Čakovicích dbal. Protože jsme tenkrát, co to bylo, mistrovství světa v hokeji. Vyhráli jsme nad Rusákama, šli jsme po Václavském náměstí a řvali jsme 4:2 nebo kolik to bylo tenkrát. A tam mě viděli nějaký lidi z modřanskýho cukrovaru a řekli to na mě, tak mě tam jako ředitele v roce 73 nevzali.“

  • „Když nám rozstříleli kotláři střechu. No, bál [jsem se], to jsme se schovávali s kamarádem vedle, co bydleli u kameníka Krále, tak když lítali kotláři. To víš, to bylo mrks frk a byli tam a to sestříleli z těch kanonů. Tak jsme se schovávali, lehali jsme si mezi kameny, co tam měl připravený na pomníky. No, tak když jsme zalehli mezi ty kameny, tak jsme byli docela chráněný. Rozstříleli nám střechu, kotláři.“

  • „V tom klášteře maminka chodila do učení… byl v Linci, byl to klášter křížovejch sester a končila maturitou v roce 1918. A ty peníze, který trochu ještě z toho statku byly uložený do nějakých aktiv, do nějakých akcií, no tak ty koncem války ztratily všechnu hodnotu. Maminka sice skončila tou maturitou v tom učitelským ústavu, ale neměla kam jít.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Nymburk, 20.03.2024

    (audio)
    délka: 01:37:42
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Nymburk, 02.04.2024

    (audio)
    délka: 01:44:15
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Dováželi jsme cukr i anglické armádě v Německu

Vladimír Ulrich v době studia střední školy
Vladimír Ulrich v době studia střední školy
zdroj: archiv pamětníka

Vladimír Ulrich se narodil 15. listopadu 1939 v Nymburce, ale vyrůstal v Pečkách. Bydleli nedaleko železniční tratě, na kterou na konci války často nalétávali takzvaní kotláři a rozstříleli i jejich střechu. V roce 1954 nastoupil na průmyslovou střední školu. Vystudoval cukrovarnictví na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Po promoci nastoupil do cukrovaru v Čakovicích a v roce 1974 byl jmenován ředitelem cukrovaru v Nymburce. Byl členem komunistické strany, takže sametovou revoluci neprožíval s přílišným nadšením. V devadesátých letech byl cukrovar Nymburk po privatizaci uzavřen a Vladimír Ulrich nastoupil do cukrovaru v Dobrovicích, kde pracoval až do svých jedenaosmdesáti let. V roce 2024 žil v Nymburce.