Ivana Šteflová

* 1955

  • „Krašovice vznikly právě kvůli té situaci, která tady byla strašná. Nikde nic nebylo a nic, tak jsme chtěli mít takový jakoby ostrov svobody. Takže se domluvilo pár kluků, někdo byl z Prahy, někdo z Budějic, a koupili ty Krašovice.“

  • „On ten večer předtím běželo Třicet případů majora Zemana a já jsem chtěla natočit tu strašnou písničku Bič boží, tak jsem si to tam v kuchyni připravovala. Najednou se otevřou dveře a tam dva tajní. Povídám: ,Kdo jste? Co tady děláte? Odejděte, tady nemáte co dělat.‘ Oni: ,My můžeme všude. Co děláte?‘ Já povídám: ,Jak, co dělám? Co je vám do toho?‘ A oni: ,Hleďte se, nebuďte drzá. My vám klidně můžeme sebrat dítě.‘ Já povídám: ,Jak sebrat dítě?‘ Oni: ,No jste těhotná, až porodíte, tak ho vůbec nemusíte vidět.‘ Já povídám: ,No, to si snad dovolit nemůžete.‘ Ale oni mohli všechno.“

  • „Pak tam začala najíždět policajtská auta. Řvali, abychom opustili sál. Tak jsme ještě čekali. My jsme odcházeli až úplně poslední, byli jsme v poslední řadě lidí. Když jsme šli v tom štrúdlu, v tom průvodu, tak začali zpívat Ktož jsú boží bojovníci, a to policajti úplně šíleli. Začali troubit a začali zezadu najíždět na lidi. Byl tam takový starý policajt a ten nám řekl: ,Děvčata, utečte, tady to bude ostrý! Oni do těch lidí najedou.‘ Byla tam taková cestička, tak jsme po ní utíkaly. Kolem seděly nějaké báby na balkonech, pro nás báby, a ty řvaly: ,To jsou ty lepší, to jsou ty barový.‘ Tak ta jedna vzala kámen a hodila ho, ale nic se asi nikomu nestalo. Tak jsme se dostaly na zastávku, kde jsme vždycky nastupovaly a vystupovaly. Tam nás vzal autobusák a odjížděl s námi do města a ten nás jako trochu zachránil, protože tam pak došlo na ty obušky, na to mlácení, na to najíždění.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    České Budějovice, 11.03.2025

    (audio)
    délka: 01:05:43
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihočeský kraj
  • 2

    České Budějovice, 10.06.2025

    (audio)
    délka: 01:27:57
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihočeský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Při výslechu mi řekli: Nebuďte drzá. My vám klidně můžeme sebrat dítě

Ivana Šteflová, Krašovice, 2. pol. 70. let
Ivana Šteflová, Krašovice, 2. pol. 70. let
zdroj: Archív pamětnice

Ivana Šteflová, rozená Černá, se narodila 23. května 1955 v Českých Budějovicích. Její matka Růžena Černá pracovala jako zdravotní sestra a otec Ivan Černý jako mechanik. Když jí bylo asi osm let, rodiče se rozvedli. Po roce 1968 emigroval její otec do Švýcarska. Od patnácti let navštěvovala tzv. čaje – odpoledne s poslechem hudby a koncerty v Českých Budějovicích a okolí. V březnu 1974 zažila jako osmnáctiletá brutální rozehnání koncertu v hospodě Na Americe v Rudolfově u Českých Budějovic. Po masakru Na Americe se atmosféra ve městě změnila, politicky přituhlo a komunistický režim šel po mladých, kteří byli pro svou výraznou vizáž označováni jako máničky, tvrdě. V této době začala jezdit do Krašovic, kde podobně smýšlející lidé koupili polorozpadlý statek a společnými silami vybudovali svobodnou komunitu a kulturní centrum. V Krašovicích se scházeli příznivci undergroundu, disidenti, díky čemuž se tzv. undergroundový barák spolu s jeho obyvateli brzy dostal do hledáčku StB. V Krašovicích poznala svého budoucího manžela Jaromíra Štefla, jednoho z majitelů chalupy. V roce 1978 se vzali a nějaký čas v Krašovicích bydleli. Ivana Šteflová i její muž museli často na výslechy nebo je příslušníci StB vyslýchali přímo v Krašovicích. Nejhorší výslechy zažila v roce 1979, kdy emigroval jejich společný kamarád a spolumajitel Krašovic Rudolf Hruška. Tehdy byla těhotná a příslušníci StB jí vyhrožovali, že jí dítě po narození odeberou. Šikanu a perzekuci zažívali s manželem až do roku 1989. V roce 2023 získala Ivana Šteflová ocenění za protikomunistický odboj (Třetí odboj) udělované Ministerstvem obrany ČR. V době natáčení rozhovoru (2025) žila v Českých Budějovicích.