Jaroslava Egidie Smolková

* 1924  †︎ 2014

  • „Nic tam nebylo - ani prádelna. Byl tam jenom kotel a neměl dvířka. Našli jsme jedny staré na smetišti a ty přidělali. Horší to bylo s věšením prádla. Byl tam jeden větší sál. Lidé se tam ráno postavili do fronty. Každý měl plechový hrnek v ruce a čekal a sestřička jim z velikého hrnce nalévala kávu. Až posnídali, odnesla nádobí do kuchyně a sál se uklidil. Pak se natáhly šňůry na prádlo přes celou jídelnu na všechny trámy a tam se věšelo prádlo, protože nic jiného nebylo.“- Tazatel: „Měli jste tam jídlo?“ - „Jídlo bylo, to bylo v pořádku. Neměli jsme toho moc, protože to byla ještě taková doba.“

  • „Tatínek se oženil a druhá maminka dostala tyfus a odešla do Hradiště do nemocnice. Já jsem zůstala doma s dvěma malými dětmi. Byla tam nějakou dobu a tyfus jsem dostala i já. Tím pádem jsem se dostala do nemocnice. Ona z ní odešla a já tam přišla. Byla jsem tam dlouho a pak mně řekli, že nemůžu jít pracovat, že jsem po infekční nemoci, že mě zatím vezmou do kláštera v Kroměříži a tam můžu pracovat na zahradě. Tak jsem odešla do Kroměříže a tam jsem už v klášteře zůstala.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Kroměříž, 18.04.2010

    (audio)
    dĺžka: 53:12
    Zaznamenané v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky sú k dispozícii iba pre prihlásených užívateľov.

AI asistent Memory of Nations
Prebáda tisíce príbehov pamätníkov

Objavte nový spôsob, ako používať Archív Memory of Nations. Pýtajte sa na témy, udalosti, miesta alebo skúsenosti, ktoré vás zaujímajú. AI asistent prehľadáva prepisy rozhovorov s viac ako 30 000 hodín nahrávok rozhovorov a vyhľadáva relevantné spomienky naprieč archívom. Nemusíte poznať meno pamätníka ani vedieť, kde hľadať. Stačí položiť otázku vlastnými slovami.

Položte otázku
beta

Nikdo z nás nevystoupil, drželi jsme se jako klíšťata

Jaroslava Smolková v roce 2011
Jaroslava Smolková v roce 2011
zdroj: Vít Lucuk

Jaroslava Smolková, řeholním jménem sestra Egidie, se narodila 26. srpna 1924 v malé obci Lipová patřící tehdy do okresu Valašské Klobouky (dnes okres Zlín). Jaroslava měla těžké dětství. Pocházela z chudých poměrů a v deseti letech jí zemřela maminka. Spolu s o rok starší sestrou se pak musela postarat nejen o chod domácnosti, ale také o své mladší sourozence. Otec se totiž snažil finančně zabezpečit rodinu, a tak se během sezónních prací neukázal celé dny doma. Jako ročník 1924 byla Jaroslava v roce 1944 nuceně nasazena do Německa. Prací v továrnách a při kopání zákopů strávila v Říši deset měsíců, domů se vrátila až těsně před koncem války. Po osvobození se rozhodla pro službu Bohu a vstoupila do Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže. Přijala řeholní jméno Egidie a dne 14. března 1949 složila slib řádové sestry. Po nástupu komunistického režimu byla většina sester této kongregace deportována do centralizačního kláštera v Bohosudově. Sestra Egidie mohla spolu s několika dalšími řeholnicemi zůstat jako ošetřovatelka v nemocnici v Ostravě. Byly ale pod přísným dohledem a komunističtí funkcionáři je chodili neustále přesvědčovat, aby z řádu vystoupily. Nuceně ji pak přemísťovali na různá místa. Jako ošetřovatelka prošla nemocnicí v Ostravě, kněžským domovem v Senohrabech a domovem důchodců v Červené Vodě. V roce 1978 odešla do Bílé Vody, kde zůstala až do roku 1993. Zemřela 13. prosince 2014 v klášteře Milosrdných sester sv. Kříže v Kroměříži.