Ing. Pavel Škoda

„Ráno přišli, když v podstatě jsem si říkal, tak teď jdu na tramvaj a pojedu do Suchdola. No, a tam byli dva pánové v kožených bundách a že by potřebovali se mnou mluvit, abych s nimi šel a tak. Tak mě odvezli do Bartolomějské a tam mě nechali několik hodin čekat, až přijel vyšetřovatel z Hradce Králové, protože to vyšetřovala StB východočeská, tehdy byl Pavel Křivka Východočech. Tak tam pak začalo to vyšetřování a já jsem měl na ten večer lístek do Národního divadla, no, a pak mě teda pustili, když vlastně už bylo po představení. Čili jste tam strávil celý den.“ – „A kdy to bylo?" – „To bylo v květnu v osmdesátém pátém, a to jsem nejdřív byl právě tím svědkem.“ – „A co chtěli? Oni chtěli, abyste vypovídal o tom, co dělal Křivka v Německu?“ – „Chtěli všechno možné a nemožné. A předkládali mi nějaké útržky něčeho a dost se snažili člověka zmást. Navíc já byl neznalý vyšetřování a takovýchhle záležitostí, takže člověk byl z toho dost zmatený. Ale samozřejmě se ptali na tu dobu v NDR a tak.“

„Marie Procházková, Marika jsme jí říkali, a ta [vedoucí Mladých ochránců přírody a bývalá skautská vedoucí] byla velmi obětavá. Už je to dost let, co zemřela, ale vedla to výborně a bylo to vlastně pod tehdejším Svazem pro ochranu přírody a krajiny – Tis, který pak Státní bezpečnost rozpustila a udělala ten prorežimní Český svaz ochránců přírody, který existuje dodnes.“ – „A tehdy – co jste dělali v tom oddíle? Co byla náplň? Byl to spíš turismus, nebo skutečně nějaká péče o přírodu někde?“ – „Bylo to jednak to poznávání té přírody, setkání v klubovně, a potom teda různé výlety a exkurze, v létě i delší. Pak jsem se té praktické ochraně přírody věnoval trochu, až když jsem byl pak nějakou dobu v Suchdole na tehdejší vysoké zemědělské, tak tam jsem se stal členem a tam jsme se třeba starali a obnovovali naučnou stezku.“