Miloš Schütz

* 1942

  • "Přišel zákaz, že na závody nesmí vozy s kompresorem. Tak [otec] koupil motor bavoráka , že ho zabuduje do bugatky. Jenomže než to stihl zrealizovat, tak byly zakázány cizí vozy na závodech, v těch 50. letech. A nakonec – a to je potvrzeno i v knize o Masarykově okruhu, kde Antonín Vitvar, který jezdil na nortonu, vyhrával a dával jawám na frak, tak mu zakázali jet s nortonem. Píše, že když chodil s dcerou v depu, tak se ho ptali, proč nestartoval, on potvrzuje ten zákaz cizích mašin. A než se zrealizovala myšlenka dát bavorácký motor do bugatky, tak přišel příkaz, že musí na závodech podepsat, že nepředjedou tatrovky a škodovky. Tak říkal, že se na to může vy… Dost drsně to řekl. V té době byla povolena stavba lidových vozítek, takže začal stavět závodního minora. Když přišel tady ten zákaz, tak to předělal na lidové vozítko. A ještěže to tak dopadlo. Závodní minor už by byl dávno pryč, ale vozítko pořád je. Je na číslech, udržuju ho a dokážu na něm všechno udělat.“

  • „V Drukově mě tlačili do strany. Dělal se mnou jeden, který napřed lehal před tanky při ruské okupaci s naší vlajkou. Pak, když se to otočilo, tak po něm šli podle fotek, tak honem vstoupil do strany. Lákal mě tam a jednou mi říkal: ‚Na schůze budeš muset chodit, to neexistuje.‘ A já říkám: ‚Poslouchej, co říká strana. První je rodina. Takže já napřed půjdu k rodině a až budu mít čas, tak půjdu na schůzi.‘“

  • "Táta byl ke konci války, když je znovu povolali do armády, tak byl zaměstnán v přeloučské zbrojovce. A jako první zařídili dovoz léků do Terezína. Jel tam s jedním vojákem, jméno už nevím, a když přijeli, tak je tam nechtěli pustit. Takže tam vlítnul na jednoho ruského důstojníka s pistolí v ruce a ten mu napsal vlastní rukou propustku, kterou tady mám. Kopii jsem poskytl i do Terezína. A než přišli zpátky k autu, tam měli polovinu léků vykradených. Ale dovezli pak z Terezína dva nějaké občany do Přelouče.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Bílovice nad Svitavou, 01.06.2023

    (audio)
    délka: 01:14:22
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Tátu nechtěli pustit s léky do Terezína. Tak tam vlítnul s pistolí

Miloš Schütz v roce 2023
Miloš Schütz v roce 2023
zdroj: Post Bellum

Miloš Schütz se narodil 1. května 1942 v Přelouči na Pardubicku. Matka Emílie se živila jako fotografka, otec Miloš byl důstojníkem Československé armády. Po jejím rozpuštění v roce 1939 založil živnost na výrobu pil. Ve své dílně zaměstnal čtyřicet pracovníků, kteří díky němu nemuseli na nucené práce do třetí říše. Ve válečných letech otec tajně ukrýval zbraně, s jejichž pomocí se aktivně účastnil revolučního dění v květnu 1945. Pod záštitou Červeného kříže pak 11. května 1945 přivezl do Terezína léky nemocným vězňům. Miloš Schütz se vyučil strojním zámečníkem, v 60. letech pracoval v Adamovských strojírnách, od 70. let v kovodělném družstvu Drukov. Pamětníkovou celoživotní vášní je motorismus. Dodnes má ve své garáži plně pojízdné legalizované lidové vozítko s označením MIS 350. To v 50. letech vlastnoručně zkonstruoval jeho otec, rovněž automobilový a motocyklový nadšenec, který se v prvorepublikových dobách účastnil i celé řady závodů. V roce 2023 žil Miloš Schütz v Bílovicích nad Svitavou.