Rudou armádu tvořili negramotní přestárlí alkoholici a vězni
Stáhnout obrázek
Karla Říčánková se narodila 1931 v Brně. Vyrůstala v nedaleké vesnici Mokrá v rodině, která chovala koně, její otec se živil jako kočí nebo povozník. Vzpomínky paní Karly Říčánkové byly zaznamenány především jako svědectví ke strhujícímu příběhu známé místní rodiny továrníka Aleše Kaprála, který měl nedaleko Mokré na Říčkách (v Masarykově údolí, dříve Gottwaldově) usedlost, kterou na konci války vydrancovali vojáci Rudé armády (viz medailon Evy Kaprálové na portálu Paměť národa). Otec Karly byl v kontaktu s paraskupinou Wolfram a s partyzány vedenými Josefem Otiskem. Karla Říčánková vzpomíná na příchod Rudé armády v dubnu 1945. V obavách z rabování si rodina udělala skrýš ve sklepě, kde schovala všechny cennější věci. „Říkala jsem si, že ruští vojáci, to budou samí fešáci, ale byli to samí dědci!,“ vzpomíná Karla. Ačkoli věděla o rabování a znásilňování, kterého se v kraji dopouštěli ruští vojáci, nebála se jich, s některými se dokonce přátelila. Její vzpomínky jsou místy spíš humorné, například na vojáka, který schraňoval a posílal domů rozbité pozlacené hrníčky v domnění, že jde o zlato. Po válce pracovala v papírnách a poté v místní zbrojovce. Vdala se za muže, který se shodou okolností také jmenoval Říčánek.
