Slávek Přibil

* 1926

  • „Můj praděda měl ještě dva bratři. S dětma se sem přistěhoval v roce 1890. Tam prodal menší majetek a tady koupil větší majetek – barák i hospodářské budovy a snad i nějaký dobytek a třicet jiter pozemků, co louk, co oranice. A přijel s pětma dětma. Můj děda byl nejstarší, potom byl jeho bratr Josef, pak byl Václav ještě mladší a ještě dvě dcery. Jedna, ta mladší, se provdala tady do Tréhlavy za Šnajdra. Ale ještě neměli děti, ona zemřela. A ta starší se vdala za Herouta. A oni vostávali tady trochu výš, asi osmý devátý barák, a potom to tady prodali a odešli do Kapelice u Garešnice. Můj děda měl patnáct roků, když přišli sem. Vykopal tady dole jámu a dělal si cihly, sušil a pak si dal vystavět barák. Se třema místnostina – sednice, kuchyň a komora. A tady můj děda měl tři syni a dceru. Můj táta Rudolf byl nejstarší.“

  • „Byl jsem na stráži po půlnoci a od Našic hrčí a hrčí a hrčí a hrčí... Říkám si, asi to nebude dobrý. A to z Maďarska jely německé tanky. Všechno štěstí, že neměly za sebou vojsko, neměly pěchotu. Tak jsme se my potom popotahovali, štáb brigády, a byla hustá mlha. A potřebovali jsme přejít cestu od Orahovice do Našice. A tam z lesíka dva tanky. No a komandant brigády, tehdy jsme už měli tu protitankovou pušku, začal střílet. A my přes, polem zas do lesa nahoru. Sotva jsme přešli, tak německý motorbicykl (motorka) s kabinou projel jako metek (kulka), než jsme se my snašli (vzpamatovali), už projeli.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Dežanovac, 18.06.2016

    (audio)
    dĺžka: 02:02:17
Celé nahrávky sú k dispozícii iba pre prihlásených užívateľov.

AI asistent Memory of Nations
Prebáda tisíce príbehov pamätníkov

Objavte nový spôsob, ako používať Archív Memory of Nations. Pýtajte sa na témy, udalosti, miesta alebo skúsenosti, ktoré vás zaujímajú. AI asistent prehľadáva prepisy rozhovorov s viac ako 30 000 hodín nahrávok rozhovorov a vyhľadáva relevantné spomienky naprieč archívom. Nemusíte poznať meno pamätníka ani vedieť, kde hľadať. Stačí položiť otázku vlastnými slovami.

Položte otázku
beta

Byl jsem při formování československé brigády

Slávek Přibil, 50. léta
Slávek Přibil, 50. léta
zdroj: archiv pamětníka

Slávek Přibil se narodil 6. září 1926 ve vesnici Dežanovec (Dežanovac) v dnešním Chorvatsku. Do této oblasti Slavonie mířili od dvacátých let 19. století přistěhovalci z českých zemí, předkové Slávka Přibila sem přišli v roce 1890 ze Slibovic u Nymburka. Malý Slávek chodil do české školy v Dežanovci, tehdy existovala čtyřletá školní docházka. Dne 1. září 1943 vstoupil na otcovu radu do československého partyzánského praporu. V listopadu téhož roku byla u Bučje zformována I. československá brigáda Národně osvobozeneckého vojska Jan Žižka z Trocnova. Při založení měla brigáda okolo 500 členů, později asi 1000, vojáci mluvili česky a česky se také velelo. Pamětník se dostal do mnoha spíše menších, ale i tak nebezpečných bojových situací. Na konci války mu byla nabídnuta emigrace do Československa, ale odmítl. Celý život pak pracoval na svém hospodářství. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let byli zemědělci nuceni vstupovat do družstev (zadrug). Protože otec Slávka Přibila do družstva vstoupit nechtěl, byl proti němu veden proces, strávil dva měsíce ve vězení v Lepoglavě a část hospodářství byla Přibilovým zabavena. V roce 1953 se začala družstva rušit a většina majetku byla rodině znovu vrácena. Pamětník se oženil s Vlastou, která pocházela z české rodiny ze sousedního Horního Daruvaru, a měli spolu tři dcery.