Nebyli všichni hajzlové, ale jak to poznáte?
Stáhnout obrázek
Věra Pešková, rodným jménem Pávková, se narodila 27. října 1926 v Siněvirské Poljaně na Podkarpatské Rusi, kde její otec, Vojtěch Pávek, pracoval u lesní správy. Její matka, Růžena Pávková, byla v domácnosti. Na počátku 30. let se rodina vrátila do Československa. Otec získal práci v sudetských Zákupech (něm. Reichstadt). Věra Pešková popisuje eskalaci česko-německých vztahů v příhraničí v druhé polovině 30. let. Z německých Zákup odešli za velmi dramatických okolností těsně před vyhlášením mnichovské dohody v září 1938. Poté se jako čeští utečenci ze Sudet často stěhovali. Pár týdnů po Mnichovu strávila Věra Pešková a její bratr Jaromír u příbuzných v Praze, rodiče našli útočiště v Brandýse nad Labem. Poté se všichni společně přestěhovali do východočeské Hořiněvsi, kde žili asi dva roky. V roce 1941 přesídlili do Staré Boleslavi. Vlivem okolností ve velmi krátkém čase vystřídala několik gymnázií v několika městech. Z kvarty ji nedovolili pro nedostatečné znalosti němčiny pokračovat do kvinty. Místo toho nastoupila na jednoroční kurz psaní na stroji a těsnopisu. V závěru války se nevyhnula totálnímu nasazení, pracovala v zemědělství a ve fabrikách v okolí Staré Boleslavi. Zažila příjezd vojsk Rudé armády do Brandýsa nad Labem. Po válce během tří let dostudovala čtyři ročníky gymnázia a v roce 1948 maturovala. Nedlouho po maturitě začala pracovat jako učitelka, profesi se věnovala až do odchodu do důchodu v 80. letech. V roce 1968 nesouhlasila s příjezdem vojsk Varšavské smlouvy. Později byla pro své názory označena za reakcionářku a přeložena ze školy v Lomnici nad Lužnicí do Třeboně. Na pozici učitelky základní školy mohla zůstat, ale její kariéra a postavení v kolektivu byly velmi omezeny. V roce 2025 žila v Třeboni.
