Bořivoj Nechvátal

* 1935

  • „(Musím se zeptat na Staré pověsti české a na zmínky, které jsou o Vyšehradě. Což je tedy Horymír, Dívčí válka, Bivoj...) Horymíra a Bivoje má v kronice Václav Hájek z Libočan, který ozdobil své vyprávění o dějinách množstvím věcí o Vyšehradě s tím, že se chtěl stát kanovníkem na Vyšehradě, ale byl pouze správcem děkanství. Jinak první zpráva o Vyšehradě je z roku 1002, kdy je zpráva o tom, že kníže Jaromír byl přepaden Vršovci na Velízi u Berouna a že ho věrný sluha dovezl na Vyšehrad. To je vlastně první zmínka o Vyšehradě jako takovém. Je zajímavé, že ve starých legendách prokopských, václavských a vojtěšských není Vyšehrad nikde zmiňován. Až roku 1002. A pak z roku 1003, 1004, kdy vojska polského knížete a krále Boleslava Chrabrého dobyla dočasně Čechy. Tehdy je zpráva, která je i v jiných západoněmeckých kronikách, o tom, že byl vydán signál zvoněním zvonu na Vyšehradě k vyhnání Poláků z Prahy a z Čech. O tom svědčí, že tu už musela být jedna nebo dvě sakrální stavby, jejichž počátky přesně neznáme, ale ta centrální byzantská centrála by mohla být jednou z těchto staveb.“

  • „Zjistili jsme překvapivě, že máme byzantskou stavbu. Podařilo se nám získat finanční prostředky od magistrátu a od Vyšehradské kapituly, takže jsme v roce 2014 během asi tří týdnů zachytili základní východní apsidy. Dnes máme dvě třetiny té stavby v půdoryse. Takže se ukazuje nový pohled na nejstarší architekturu přemyslovských Čech. To znamená, že je třeba revidovat ten pohled jako jednostranný, protože tady máme byzantskou stavbu. I když můžeme připustit, že třeba nebyla dokončena v plném dosahu, tak už ten samotný stavební záměr naznačuje mnohem složitější počátky české architektury v 10. století. Románské stavitelství – o něm můžeme říct, že ho trošku známe – ale najednou je tady Byzanc, což je velká věc. Na Velké Moravě jsou stavby západního typu, rotundy a baziliky, a tady najednou křížová centrála, která je něco neopakovatelného. Svým významem to překračuje naše poznání. O nálezu tenkrát dokonce referovala i americká televize, což nás velice překvapilo, že to má takový dosah.“

  • „Na počátku ještě nevstoupily v platnost normy, které se projevily později, v padesátých letech. Obor historie byl zvláštní, já jsem studoval bez jakýchkoli problémů. Sestra, která byla mnohem lepší studentka, se nemohla dostat na gymnázium a dělala si ho po večerech. Tam se seznámila s Václavem Havlem. Chodila totiž jako on do gymnázia ve Štěpánské. On jako příslušník buržoazie se také nemohl dostat na gymnázium.“

  • „Studoval jsem archeologii, takzvanou jednooborovou historii. Tenkrát v přijímací komisi byl pan profesor Filip, později jeden z mála akademiků, kteří nebyli ve straně. Zval mě na své semináře, ale mě pravěk moc nezajímal. Pak jsem do jeho semináře ale pilně chodil a on mě také později určil na výzkum Vyšehradu. Celá ta studia – všech čtyři až pět ročníků dělalo asi dvacet pět lidí – jsme chodili do jeho semináře. Zanechal v nás motivaci a pojetí oboru. Bylo to dáno tím, že pan profesor Filip byl vynikající pedagog a současně izoloval studenty od ostatního světa. Takže když jsme v těch dvaceti čtyřech letech skončili studia, už jsme byli považováni za hotové vědce.“

  • „První týdny a měsíce práce v terénu jsem si říkal, že to je ztracená varta, protože tam už je všechno překopané barokní fortifikací. Ale hned v prvním roce jsme u východní branky zachytili základy kněžiště. Původně jsem se domníval, že jsou to základy nějaké kanovnické rezidence. Později se ale ukázalo, že tomu tak není. Tyto základy byly v ose dnešního kostela sv. Petra a Pavla a současně jsme kopali tuto baziliku. Po dlouhých výzkumech, které probíhaly až do roku 1991, se ukázalo, že se jedná o jednu z největších sakrálních staveb předhusitské doby. Dosáhla délky impozantních 110 metrů. Ve střední části byla románská bazilika prvního českého krále Vratislava.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha Eye Direct, 10.10.2016

    (audio)
    dĺžka: 01:57:56
Celé nahrávky sú k dispozícii iba pre prihlásených užívateľov.

AI asistent Memory of Nations
Prebáda tisíce príbehov pamätníkov

Objavte nový spôsob, ako používať Archív Memory of Nations. Pýtajte sa na témy, udalosti, miesta alebo skúsenosti, ktoré vás zaujímajú. AI asistent prehľadáva prepisy rozhovorov s viac ako 30 000 hodín nahrávok rozhovorov a vyhľadáva relevantné spomienky naprieč archívom. Nemusíte poznať meno pamätníka ani vedieť, kde hľadať. Stačí položiť otázku vlastnými slovami.

Položte otázku
beta

Archeologie ukazuje, že svou minulost stále ještě neznáme

Nechvátal Bořivoj 2017
Nechvátal Bořivoj 2017
zdroj: Post Bellum

Bořivoj Nechvátal se narodil 4. ledna 1935 v Berlíně, kde jeho otec pracoval na konzulátu. Po obsazení Československa v roce 1939 se rodina přestěhovala do pražských Střešovic, kde pamětník žije dodnes. O historii se začal zajímat v dětství díky četbě starých pověstí. V roce 1953 absolvoval gymnázium a poté nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval historii a prehistorii. Po studiích, která absolvoval v roce 1958, nastoupil do Archeologického ústavu Československé akademie věd (AÚ ČSAV). Prováděl různé záchranné akce a později větší archeologické a historické výzkumy na území celých Čech. V letech 1963-1968 například zkoumal rozsáhlé pohřebiště v Radomyšli. V roce 1966 ho ředitel AÚ ČSAV pověřil vedením archeologického výzkumu na Vyšehradě, kterému nakonec zasvětil takřka padesát let svého života. V roce 1968 objevil v lokalitě dnešního kostela sv. Petra a Pavla základy jedné z největších sakrálních staveb a při dalších výzkumech v letech 2011-2014 s kolegou Ladislavem Varadzinem zjistili, že se jedná o byzantskou stavbu, což zcela překračuje dosavadní poznání o naší minulosti. V roce 1990 se podílel na založení Společnosti Vyšehrad při Vyšehradské kapitule. Na svém kontě má řadu odborných publikací a přednášek pro veřejnost.