Odsun Němců z Otína se vyhnul pouze Mácově rodině a rodině Šmídových
Stáhnout obrázek
Josef Máca se narodil 22. února 1932 v Otíně na Vysočině. Vesnice byla z větší části osídlena Němci. Matka byla původem Němka, otec byl Čech. Vlastnili malé hospodářství, maminka se starala o domácnost. Josef měl dva bratry a doma se mluvilo německy. Do obecné školy začal docházet již za protektorátu v nedalekém Stonařově. Rodina přečkala válku i osvobození Rudou armádou bez problémů. Vážné potíže rodinu potkaly s příchodem českých Revolučních gard, které se vydávaly za partyzány a po válce na Vysočině šířily teror mezi německými obyvateli. Josef zažil zabavování a rabování německého majetku, zábory chalup, bití i zabíjení Němců a jejich násilný odsun do Slavonic. Odtud byli Němci z Otína a okolí donuceni vrátit se pěšky do tábora ve Stonařově. Tam byli mnozí z nich popraveni. Odsun z Otína se vyhnul pouze Mácově rodině a českoněmecké rodině Šmídových. V této době rodiče poslali Josefa Mácu k příbuzným do ryze českého Chlumu, aby se naučil česky. Po návratu domů začal manuálně pracovat. Nejprve byl na brigádě v železárnách v Bohumíně, poté působil v jihlavské textilce a v podniku PAL, nakonec pracoval jako lesní dělník. Po roce 1948 zažil Máca násilnou kolektivizaci. Otec jakožto malorolník dlouho vzdoroval vstupu do JZD. Teprve když nedokázal plnit dodávky, podvolil se nátlaku. V roce 1953 až 1955 Josef Máca absolvoval základní vojenskou službu v Železné Rudě. Po návratu do civilu se oženil a přes třicet let až do odchodu do penze pracoval u Státních lesů.