Manžel se zapojil do ilegální skupiny bývalých skautů
Stáhnout obrázek
Helena Lišková se narodila 22. dubna 1934 v obci Vranovská, okres Kysucké Nové Město. Otec byl dělníkem, matka v domácnosti. Spolu se svou sestrou a s rodiči dlouho žila v Bánovcích nad Bebravou v trenčínském kraji. Za války zažila, jak Němci tvrdě potlačili partyzánské hnutí v okolí Bánovců. Obec osvobodila rumunská armáda. Po vychození základní školy a kvůli nedostatku pracovních příležitostí na Slovensku byla v roce 1949 úřady poslána do Čech, kde pracovala na různých místech v zemědělství. V roce 1951 se ve Slavonicích seznámila s budoucím manželem, který jí našel místo prodavačky v Jednotě a zařídil i vyučení v oboru prodavačka. Budoucí manžel Liška, narozený 18. listopadu 1933 v Dačicích, byl elektrikářem. Ve Slavonicích se zapojil do činnosti ilegální skupiny bývalých skautů, která po městě a okolí šířila protikomunistické letáky. Na základě udání byli členové skupiny v první polovině roku 1955 pozatýkáni Státní bezpečností. Jako ostatní skončil také Liška v samovazbě v Jihlavě, kde probíhalo půlroční vyšetřování. Soud se konal 17. a 18. listopadu 1955 v Jihlavě a Lišku poslal za velezradu a sdružování proti republice na osm let do vězení. Mimo to mu propadl veškerý majetek a na pět let ztratil občanská práva. V průběhu trestu Liška nejprve tři roky pracoval na dole Zdeňka Nejedlého v podkrkonošské Rtyni, nějaký čas byl i ve vězení ve Valdicích, posléze v Leopoldově. Odtud byl v roce 1959 po mnoha žádostech manželky i rodičů podmíněně propuštěn na svobodu. Po návratu z vězení nemohl dlouho sehnat práci, živil se jako kopáč výkopů, později údržbář a skladník v traktorce. S manželkou Helenou měli dvě dcery, jež se však navzdory výbornému prospěchu nemohly dostat ani na střední školu. Rodina žila v Dačicích, kde Helena Lišková pracovala až do odchodu do důchodu jako prodavačka a později vedoucí místní Jednoty.