Ilustroval i povídky Alexandra Solženicyna
Stáhnout obrázek
František Janula se narodil 24. března 1932 v Lysé nad Labem, jeho otec byl železničář. František se nejprve učil na sklářské škole, v padesátých letech studoval malbu u profesora Josefa Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V době studií měl kvůli svému nekonformnímu způsobu života problémy se Státní bezpečností. Za uspořádání nelegální výstavy v Praze Na Hřebenkách skončil s dalšími kamarády na několik dní ve vyšetřovací vazbě na Ruzyni. Po ukončení studia se nestal členem Svazu československých výtvarných umělců a živil se jako horník a dřevorubec. První výstavy měl na začátku 60. let, kdy se rovněž prosadil jako ilustrátor knih. Ilustroval například povídky Alexandra Solženicyna, které v Československu poprvé vyšly v časopise Světová literatura. V roce 1967 dostal stipendium od francouzské vlády ke studiu na Academie des Beaux-Arts v Paříži, kde ho v srpnu 1968 zastihla okupace Československa. Když mu československé orgány odmítly prodloužit povolení k pobytu ve Francii, rozhodl se emigrovat. V Paříži se živil příležitostnými pracemi, pobýval také na francouzském jihu, kde pracoval jako dělník v zemědělství a jako dřevorubec. Zároveň maloval a postupně začal vystavovat, dnes má za sebou přes třicet velkých samostatných výstav ve Francii, Lucembursku či Nizozemsku, ale i desítky účastí na kolektivních výstavách po celém světě. Jeho díla jsou zastoupena ve významných sbírkách a muzeích. Žije se svou ženou Kateřinou na severním pařížském předměstí v Aubervilliers.