Jan Jager

* 1955

  • „Že jsem nechtěl vstoupit do komunistický strany, tak když jsem pracoval v dolech, udělal jsem školu na střelmistra. Nedali mě dělat střelmistrem, protože jsem nechtěl být v komunistický partě. Až po revoluci jsem mohl být střelmistrem.“

  • „Každá rodina měla vůz. Když se jezdilo na pole na kopce, jezdil vůz za vozem. Ten, který potřeboval sjet dřív dolů, byly tu úvozy a nenechalo se jimi projet. Víc než jeden neprojel. Ten, který chtěl jet ráno, musel jít jeden [člověk] napřed, aby se podíval, jestli nevyjíždějí nějaké další vozy. Jelo třeba i patnáct nebo dvacet vozů za sebou, když se jelo na pole.“

  • „Jakýsi pan Pražák z Rovenska, tenkrát to zasypalo tři lidi, a on byl mezi nimi. Byl zasypán. Přišel jsem tam první a dokázal ho chytit, aby ho uhel dočista nezasypal. Pak přišli ostatní a vyndali jsme ho. Měl chycenou nohu a sám jsem ho nemohl vytáhnout.“ – „Tam pak rozhoduje zřejmě každá sekunda. Je to tak?“ – „Ano. Ani na to nechci myslet.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Eibenthal, 07.09.2022

    (audio)
    dĺžka: 01:16:48
    Zaznamenané v rámci projektu Paměť Banátu
Celé nahrávky sú k dispozícii iba pre prihlásených užívateľov.

AI asistent Memory of Nations
Prebáda tisíce príbehov pamätníkov

Objavte nový spôsob, ako používať Archív Memory of Nations. Pýtajte sa na témy, udalosti, miesta alebo skúsenosti, ktoré vás zaujímajú. AI asistent prehľadáva prepisy rozhovorov s viac ako 30 000 hodín nahrávok rozhovorov a vyhľadáva relevantné spomienky naprieč archívom. Nemusíte poznať meno pamätníka ani vedieť, kde hľadať. Stačí položiť otázku vlastnými slovami.

Položte otázku
beta

Jsem třetí a poslední generací kolářů. Po mně řemeslo umře

Jan Jager, natáčení pro Paměť národa, září 2022, Eibenthal
Jan Jager, natáčení pro Paměť národa, září 2022, Eibenthal
zdroj: Paměť národa

Jan Jager se narodil 28. ledna 1955 ve vesnici Eibenthal v rumunském Banátu (úřady evidován až 8. února). Vyrůstal v rodině s kolářskou tradicí a i on se stal třetím následníkem tohoto dnes již pomalu zaniklého řemesla. Rodina Jagerových po dlouhá desetiletí vyráběla a spravovala nejen dřevěná kola, ale zhotovovala i kompletní žebřinové vozy. Pamětníkův otec pracoval jako horník ve zdejších antracitových dolech a řemeslu se věnoval až po skončení pracovní směny. Stejné to měl i pamětník, který po dokončení osmé třídy pracoval několik let v rodinné dílně a zastával práci v drobném hospodářství. Ve svých sedmnácti letech nastoupil do odborného mechanického učiliště, získal řidičské oprávnění na nákladní vozy a jako šofér působil i během vojenské služby. Po návratu z ní pracoval v okolních azbestových dolech. V dalších letech absolvoval kurz střelmistra, ale jelikož odmítal členství v komunistické straně, rekvalifikovanou pozici nemohl až do konce osmdesátých let vykonávat. V místních dolech pracoval více než dvacet let. V roce 2000 odešel do penze a kromě své řemeslné práce se navíc věnoval i aktivitám v Demokratickém svazu Čechu a Slováků v Eibenthalu. V době natáčení žil tamtéž (září 2022).