Po zatčení skončil v Uherském Hradišti
Jan Herka se narodil 5. března 1932 v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku do rolnické rodiny. Měl šest sourozenců, otec se staral o hospodářství a vinohrad. Společně se svým bratrem vlastnil také mlátičku, kterou za poplatek půjčovali vesničanům, matka byla v domácnosti. Za protektorátu musela rodina odvádět zemědělské dávky, ale nouzí netrpěla. Hodonínsko osvobodily na konci války rumunská a sovětská armáda. Až na drobné krádeže ze strany vojáků proběhlo osvobození Dolních Bojanovic bez větších problémů. Jan Herka se od dětství zapojil do činnosti skauta a rovněž byl silně ovlivněn katolickým náboženstvím. Po obecné a měšťanské škole odešel do učení na automechanika do Hodonína, během učení putoval do Břeclavi a do Kopřivnice. Po únoru 1948 se spolu s kamarády z bojanovického skauta zapojil do činnosti proti komunistické moci. Na začátku 50. let však Státní bezpečnost provedla proti jejich skupině zátah a pozatýkala na 20 členů. Pro Jana Herku si přišli do učňovské dílny v Kopřivnici, odkud byl eskortován do vazby v Uherském Hradišti. Výslechy probíhaly bez použití fyzického násilí, po třech měsících na samotce byl přemístěn na společnou celu, kde se spoluvězni Bedřichem Zahradníkem a Aloisem Zámečníkem lepili sáčky, pletli povřísla a vyráběli pásky na klobouky. Soud proběhl na jaře 1953 v Uherském Hradišti a Jana Herku poslal na rok do vězení. V důsledku amnestie nového prezidenta Antonína Zápotockého mu byl trest záhy prominut. Jan Herka se vrátil do rodné vesnice, avšak vyučené řemeslo nesměl provádět, poněvadž otec nevstoupil do JZD, nakonec nastoupil do cihelny. Vojenskou službu odsloužil u jednotek Pomocných technických praporů (PTP) na různých místech v Československu, například v dolech u Handlové. Po návratu z vojny měl problémy s hledáním zaměstnání, podařilo se mu však najít místo garážmistra u hodonínského podniku Lacrum, kde pracoval až do odchodu do penze. V roce 1957 se oženil a založil rodinu, mimo své zaměstnání dlouhá léta působil coby lidový vyprávěč při vystoupeních dechové hudby Bojané. Po roce 1989 se Jan Herka stal členem Konfederace politických vězňů České republiky. Byl oceněn jako účastník protikomunistického odboje.
