Chartu 77 podepsal v březnu 1977
Stáhnout obrázek
Jaroslav Doucha se narodil 1. února 1957 v Liberci. Otec byl tiskařem, matka vychovatelkou v učilišti, rodiče se politicky nijak neangažovali. Dědeček za války zachránil před nacisty sochu Karoliny Světlé ve Světlé pod Ještědem. Po odsunu německého obyvatelstva z Liberce mu za odměnu nabídli dům po Němcích, což ale odmítl. Na základní škole Jaroslav Doucha zažil několik dobrých učitelů, většinu pedagogů však tvořili horliví stoupenci komunismu. Kvůli svým názorům nebyl přijat do Pionýra. V období částečného uvolnění poměrů v šedesátých letech se stal členem obnoveného skauta, než byla tato mládežnická opět zakázána. Při okupaci Liberce sovětskými vojsky v srpnu 1968 byl svědkem střelby v centru města, viděl mrtvé spoluobčany i nájezd sovětských tanků do historického podloubí na libereckém náměstí. Jaroslav Doucha chtěl vystudovat střední rybářskou školu ve Vodňanech, kam ho ale kvůli špatnému kádrovému posudku nevzali. Vyučil se proto instalatérem u Pozemních staveb a pracoval u Bytového družstva Liberec. V učení i na veřejnosti měl potíže kvůli dlouhým vlasům, policií byl často perlustrován. V té době poslouchal západní hudbu, četl samizdatovou i exilovou literaturu, navštěvoval ilegální koncerty po undergroundových barácích. V březnu 1977 podepsal Chartu 77, svůj podpis bral jako protest i vyjádření solidarity s pronásledovanými skupinami Plastic People of the Universe a DG 307. Následovalo množství výslechů Státní bezpečností, často s použitím fyzického násilí, domovní prohlídky, sledování i vyhrožování vystěhováním do zahraničí. Tajná policie mu zkoušela nabízet spolupráci. K výslechům Jaroslava Douchu většinou odváželi ze zaměstnání, estébáci několikrát vtrhli i do jeho venkovské chalupy v Železnici. Kvůli častým výslechům nebyl naopak nikdy odveden na vojnu. V roce 1979 se oženil, manželům se narodily dvě dcery. Od poloviny 80. let intenzita policejních perzekucí poněkud zeslábla, až do listopadu 1989 ale žil pod policejním dohledem. V listopadových dnech se zapojil do aktivit Občanského fóra v Liberci, když ale viděl, jací lidé s komunistickou minulostí se v OF začali angažovat, z hnutí odešel a nadále pracoval jako instalatér. Jaroslav Doucha je nositelem ocenění účastníka protikomunistického odboje.
