Marta Braunová

* 1950

  • "Právě se vrátím k té paní učitelce, co mi tak domlouvala: 'Kostel ne! Ale musíš se učit, tak jako všecky děti, bez pardonu. Do jednoho jiskřičky, pionýři. Hotovo. Nic jiného.‘"

  • "Musela jsem chodit na náboženství, abych pravdu řekla. Tak jsem chodila, to se mohlo někdy od třetí třídy. A jeden rok, to je taková zajímavost, to vám povím, jeden rok jsem tu milou přihlášku neodevzdala a maminka se divila: 'Říjen, ještě jste neměli náboženství?' Povídám: 'Ne.' No a maminka se dozvěděla, že jsem to neodevzdala, a moje babička, její maminka, byla tak hodná, že jí říkala: ‚Tak ji nech, když se jí děti posmívají. Tak ji nech. Choďte si do kostela a nech ji. Nenuť ji.‘ Moje babička byla v tomhle tolerantnější."

  • "Všeho bylo poskrovnu… Vím, že mi babička vyprávěla, že byly ještě začátkem 50. let potraviny na lístky. Že to bylo všecko takové… ne zpustošené, ale prázdné. Německé rodiny byly odsunuté se svým hospodářstvím."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Žacléř, 29.04.2025

    (audio)
    délka: 59:26
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Narodila se do německé rodiny, žila jako Češka

Marta Braunová, 1953
Marta Braunová, 1953
zdroj: archiv pamětnice

Marta Braunová, rozená Heringová, se narodila 25. ledna 1950 ve Vsetíně, ale dětství prožila ve Velké Úpě v Krkonoších. Vyrůstala v německy mluvící rodině a do školy nastoupila s minimální znalostí češtiny. Po základní škole absolvovala ekonomickou školu a později si doplnila maturitu. V roce 1972 se provdala za Huberta Brauna a přestěhovala se do Žacléře, kde vychovali dvě dcery. Její život ovlivnily česko-německé vztahy i politické tlaky tehdejší doby. Přesto dokázala vybudovat pevné zázemí pro svou rodinu. V době natáčení v roce 2025 žila v Žacléři.