Jiří Bouše

* 1934

  • "No tak my jsme chodili mezi ně, kuchyň tam měli, pekárnu, ve Lnářích na loukách, tak jsme tam chodili, dostali jsme konzervy, jako klucí, dostali jsme čokoládu, pomeranč - já jsem pomeranč nepamatoval, před válkou jsem byl malej, to jsem nepamatoval, celou válku pomeranče nebyly, a teď oni měli čerstvý pomeranče a rozdávali je dětem..."

  • " A u nás se tam usadili /Vlasovci/ s polní kuchyní hned u baráku, vedle zahrádky bylo takové jako návršíčko, tam zastavili s vozem s polní kuchyní. Během dopoledne tam dovezli, nevím, jestli to byla půlka hovězího nebo půlka koně, prostě začali dělat guláš, čoudilo se, měli tu polní kuchyni na tom voze, najednou přišla mezi nimi panika, že od severu jdou Rusové a před nima oni utíkali. Shodili tu kuchyň z toho vozu, zapřahli koně a pryč, odjeli, guláš tam vylili, do zimy tam nerostla tráva..."

  • "Otec měl takové zvláštní zaměstnání, které dnes už neexistuje, byl to hokynář. Jezdil po vesnicích v okolí, vykupoval vejce, drůbež, máslo a takový ty drobný produkty zemědělský, který vozil jednou týdně do Plzně na trh. Měl bryčku, koně a s tím koněm jezdil 42 kilometrů na trh do Plzně."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Cheb, 16.06.2022

    (audio)
    délka: 02:44:51
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Karlovarský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Všichni tam nechali toho Vaníčka bydlet, Němci i Američané. Až komunisté jej vystěhovali

Jiří Bouše v roce 2022
Jiří Bouše v roce 2022
zdroj: Paměť národa

Jiří Bouše se narodil 14. února 1934 v Nepomuku, ale vyrůstal v Zahorčicích. Otec pocházel z 18 dětí, vyrůstali na rodinném mlýně. Pamětník má mnoho vzpomínek na druhou světovou válku, zažil uhelné prázdniny a uprchlíky ubytované ve škole, pamatuje sestřelené letadlo a příchod vlasovců. Po válce otec přišel o živnost a Jiří Bouše se vyučil elektrikářem. Na vojnu narukoval v roce 1954 do útvaru civilní obrany do Prahy, měli hlídat důležité uzly, jako třeba továrny, vládní budovy apod. Druhý rok je odstěhovali do Kutné Hory do zrušeného kláštera Voršilek, odkud si přinesl kuriozní historku, když hledali v opuštěném klášteře mešní víno, ale našli místo toho zazděné cennosti. Celý život pracoval v dělnických profesích, např. v závodu Škoda. V roce 2022 žil v Nové Roli na Karlovarsku.