Ing. Karel Böhm

„Já třeba jsem si sestavoval rozhlasové přijímače, dělal jsem si i různý vysílač, se kterým byl problém, protože to bylo zachytitelné, dokonce jsem poslouchal i letadla, která přelétávala, protože tam vždycky byl koridor nad Kladnem. A tak jsem poslouchal, jak se domlouvají, a to byla taková moje záliba. A ta záliba nakonec vyústila v to, že když jsem byl mladší než vy, v takových těch nějakých letech té osmé, sedmé, deváté třídy, tak jsem začal provozovat opravárenství rozhlasových přijímačů, v čemž byla veliká výhoda, protože lidé byli zvyklí z těch kovoslužeb čekat měsíc, dva měsíce na spravení rádia a já to měl za sobotu, neděli. A tak jsem si vlastně i vydělával dost peněz a za to jsem si zase kupoval.“

„Válku jsem nezažil v Praze, i když jsem byl opravdu dítě, protože táta byl nasazený na Kladně. A my jsme bydleli v takovém domku u babičky na kraji Kladna a z té války si de facto nic nepamatuji. Jenom vím, že to bylo utrpení, protože ten, kdo byl totálně nasazený, tak tam měl problémy a pořád byl sledovaný, protože to bylo vlastně za Němců. A nálety na Kladno byly, vím, že jsme utíkali vždycky do takové štoly, no a tam nás rodiče spíš chránili svým tělem, to nebyla žádná legrace. No a potom, co bylo problémem, bylo živobytí. Protože Kladno nebylo nijak zemědělskou oblastí, to znamená, potraviny tam byly podstatně dražší než všude jinde a špatně k sehnání. Zase tam bylo uhlí, takže jsme mohli topit, měli jsme teplo.“

„Vlastně tak, jak jsme to naprojektovali, tak to neměl kdo pořádně realizovat, na to nebyla ani pořádně firma a muselo by se stáhnout několik stavebních firem v Československu, aby to dělaly, ale ty neuměly dělat kooperace. To je zajímavé, ale to neuměly. Tak zase někdo vymyslel na představenstvu Československé socialistické republiky, my jsme vždycky byli takoví jako dost, řekl bych, v podstatě vyčůraní. Tak se zjistilo, jaké dluhy mají Poláci vůči Sovětskému svazu a jaké dluhy má Sovětský svaz vůči nám, protože i to se kalkulovalo, to málokdo ví, i v socialismu. A českoslovenští představitelé zjistili, že celou sklárnu víceméně zadarmo postaví Poláci za peníze Sovětského svazu, kterému to dluží.“