Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.
Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)
Pokud se cítíme být chlapy, musíme vždycky odporovat zlu
narozen 30. října 1930 v Děčíně
otec František bojoval jako legionář na italské frontě, po válce utrpěl zranění nohy v bojích s maďarskými bolševiky
rodina bydlela v třicátých letech v pohraničí a na vlastní kůži zažila řádění německých hord v roce 1938
po vyhnání z Meziměstí u Broumova se rodina rozpadla a František Zahrádka žil nějaký čas u cizí rodiny v železničním vagonu
rodina se spojila a začala žít v Českých Budějovicích až po atentátu na Heydricha, v roce 1944 však byli oba rodiče zatčeni a matka se vrátila až v květnu 1945
zážitkem na celý život pro něho bylo přistání letců RAF z 312. stíhací perutě v Českých Budějovicích
po skončení války se stal členem 10. skautského oddílu v Českých Budějovicích
po únoru 1948 se zapojil do junácké protistátní činnosti, tisk a kolportování letáků
od ledna 1949 převedl během čtyř cest přes hranice asi 11 osob, převážně skautů a vojáků
3. září 1949 byl zatčen pracovníky OBZ
ve dnech 8.-9. prosince 1949 probíhal soud, trest zněl na 20 let těžkého žaláře
prošel celkem 11 věznicemi a tábory, většinu času strávil v uranových lágrech, kde pracoval v podzemí i na třídičce radioaktivní rudy
během věznění byl mnohokrát kázeňsky trestán, na táboře Vojna i čtyřicetidenní korekcí
v důsledku dlouhodobého kontaktu s radioaktivní uranovou rudou se u něho projevil značný úbytek krvinek
během věznění navázal četná přátelství s mnoha významnými osobnostmi (např. gen. Sedláček, gen. Paleček)
ke konci věznění již mohl pracovat ve svém oboru jako elektrikář
propuštěn byl 3. září 1962
po propuštění pokračoval v práci v Uranových dolech Příbram
v roce 1966 se oženil s Marií Voldřichovou a žili spolu 33 let až do její smrti, děti neměli
v roce 1968 zakládal spolu s Františkem Harlasem K 231 v Příbrami
jeho láskou se stal jachting, běh na lyžích a putování po Šumavě
v roce 1990 spoluzakládal KPV v Příbrami a do dnešních dní je předsedou pobočky
spolu s dr. Majerem má rozhodující podíl na vybudování Muzea 3. odboje v Příbrami a Památníku obětem komunismu Vojna u Příbrami
za své životní postoje byl oceněn i Řádem T. G. Masaryka
zemřel 15. prosince 2017
Jiný způsob zpracování
Tento medailon vychází z nahrávky a metodiky ÚSTR.
© Všechna práva vycházejí z práv projektu: Sbírka rozhovorů ÚSTR
Příbeh pamětníka v rámci projektu Sbírka rozhovorů ÚSTR ()
Příbeh pamětníka v rámci projektu Iron Curtain Stories (Martin Jindra)