Ing. Igor Láník

„Jednadvacátý srpen přišel, když jsem byl v Alžíru doma nemocný. Takže jsem seděl u rádia a ladil si stanice, které bylo možné naladit česky mluvící a myslím si, že tehdy nejlepší poslech jsem měl Rádia Tirana, které mělo české vysílání a informovalo, co se děje nebo jak se děje. Má znalost cizích jazyků, jako francouzštiny, nebyla taková, abych mohl poslouchat francouzské zprávy. Rodiče, když se otec vrátil z práce, tak se jeli k moři vykoupat a já jsem byl doma a lovil jsem informace. V době po srpnu nelítaly Československé aerolinie, letadla byla dislokovaná v Bělehradě nebo někde na Balkáně a normální provoz začal asi až po měsíci okupace. A protože létalo jedno letadlo týdně Praha – Alžír, tak napřed měli přednost lidi, kteří tam byli zaměstnáni a chtěli do práce nebo ze zdravotních důvodů, takže na studenty, kteří byli časově nezávislí, přišla řada až naposledy. Já jsem z Alžíru odletěl a přišel až někdy v polovině října, kdy už mě vyškrtli z třídní knihy, že jsem emigroval, že už nebudu pokračovat ve studiu. To se snadno vyřídilo a vrátil jsem se v říjnu.“

„On (otec) nebyl přímo z Brna, ale byl ze Soběšic, což je dnes součást Brna. Mezi Královým Polem a Soběšicemi byla fronta, která tam skončila osmadvacátého dubna nebo sedmadvacátého, jak to bylo a při těch bojích, které tam byly u Soběšic, jejich dům zasáhla ruská ‚kaťuša‘ a dům, kde on vyrostl, celý vyhořel. Po válce se snažil vyřešit svoje bydlení a to byl taky důvod, proč se s maminkou brali v zásadě po velmi krátké době, co spolu chodili. A posléze získali byt, protože v Brně v té době bylo hodně volných bytů, jednak po německých obyvatelích, jednak po židovském obyvatelstvu, co se už nikdy nevrátilo. Když měli mít svatbu v červnu nebo koncem května, tak měli strach, aby se k nim ruští vojáci nepřidali. To by o pití nebyl žádný problém, ti vodky a dalšího měli a rádi by na takovou akci šli, ale rodiče neměli zájem. Takže když šli do kostela na obřad, tak svatební kytici a závoj nevěsty nesli v kabele, aby nebylo vidět, že se něco takového děje.“