Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Blanka Čílová (* 1928)

• narodila se 27. září 1928 ve Valdově

• její rodiče se hlásili k národním socialistům a udržovali přátelství s významnou rodinou Čílových

• vystudovala obchodní školu

• roku 1946 se vdala za Zdeňka Šolce, měli dvě děti

• po únorovém převratu 1948 se manžel Zdeněk Šolc zapojil do protikomunistického odboje

• v srpnu roku 1949 byl manžel zatčen a odsouzen v procesu Maděra a spol. na 16 let

• v roce 1953 manžela propustili

• v roce 1968 zakládala pamětnice Klub 231 v Nové Pace

• roku 1969 Zdeněk Šolc zemřel

• 21. srpna 1977 se vdala za Vratislava Čílu, jednu z předních osobností novopackého odboje

• po revoluci se věnovala rehabilitaci politických vězňů a jejich rodin

• od roku 2001 působila jako předsedkyně KPV v Nové Pace

• v roce 2023 vyšla její biografie „Holka statečná“ z pera Daniela Polmana

• roku 2024 žila v Nové Pace

Blanka Čílová se narodila 28. září 1928 v malé obci Valdov blízko Nové Paky. Zde a později v Nové Pace prožila krásné dětství. Vzpomíná na bohatý kulturní život za první republiky i návštěvy Sokola. Rodiče ji vždy vedli ke křesťanství a vlastenectví. Blanka za války vystudovala obchodní školu a v roce 1946 se vdala za Zdeňka Šolce. Krátce nato se jim narodila dcera, potom i syn. Spokojený život skončil v únoru 1948. Blanka pocházela ze živnostnické rodiny a do další se provdala. Nástup komunismu tak do jejího života těžce zasáhl. Manžel Zdeněk se společně s přáteli z rodiny Čílových přidal k odbojové skupině. Vyráběli a roznášeli letáky, připravovali různé akce a dostali se také k podpoře Stanislava Maděry. V srpnu 1949 byla celá skupina prozrazena a začalo zatýkání. Soud se konal o rok později. Manžel Zdeněk dostal devět let, Vratislav Číla 22 roků a jeho otec Otakar osm let. Blanka měla bez manžela, bez zaměstnání a se dvěma malými dětmi těžký život. Vzpomíná na své návštěvy v Jáchymově. Zdeněk zde ztratil polovinu své váhy, trpěl těžkými pracovními podmínkami i počínající nemocí z ozáření. Z uranových dolů ho propustili na amnestii v roce 1953. Po návratu se stranil návštěv a společenského života. Nedlouho poté, ve svých 42 letech, zemřel na rakovinu trávícího ústrojí. Po smrti prvního manžela žila Blanka dlouho sama. Stále udržovala blízké přátelské vztahy s rodinou Čílových. Otec Otakar Číla byl z vězení propuštěn v roce 1958, jeho zdraví ale bylo podlomené. Blanka k němu často chodila na návštěvy, kde jí vyprávěl o svém zajímavém životě akademického malíře. Devět let po úmrtí prvního manžela se vdala za Vratislava Čílu, který jí byl oporou v těžkých životních chvílích. Po revoluci se zajímala o rehabilitace politických vězňů a jejich rodin. V roce 2001 převzala Blanka předsednictví pobočky Konfederace politických vězňů v Nové Pace. V současné době navštěvuje rady KPV a je stále pracovně vytížená. Mimo to ráda zpracovává bohatou rodinnou historii Čílových.